Uprav si svůj jídelníček

Žáci se v průběhu lekce dozví (z videa a plakátu) jakým způsobem produkce našich potravin ovlivňuje klima, která její fáze má na něj největší vliv a proč. Během jednoho týdne sledují svůj jídelníček a zjistí, jak oni sami ovlivňují klima tím, co jí. Na základě tohoto vyhodnocení jej případně upraví. Zjištěné informace kreativně ztvární.

Vzdělávací cíle:

  • Žák vyjmenuje hlavní faktory produkce potravy, které mají dopad na klima.
  • Žák zdůvodní, proč je chov hospodářských zvířat pro klima tak zatěžující.
  • Žák navrhne malé úpravy ve svém jídelníčku, aby svým složením tolik nezatěžoval klima.
  • Žák kreativně zpracuje téma klima a jídlo formou komiksu či memes.

Pomůcky:

  • příloha 1 – plakát Jídlem za lepší klima (do skupin), příloha 2 – tabulka Můj týdenní jídelníček (pro každého žáka), vybavení na promítnutí videa ve třídě (internet, projektor atd.), výtvarné potřeby na kreativní část (papíry, fixy atd.)

Postup:

Lekce je rozdělena do dvou částí, které by měl oddělovat minimálně jeden týden, kdy žáci pozorují a zapisují, co jedí. Část 1 (aktivita 1, 2 a 3) slouží jako úvod do tématu na základě videa. Část 2 (aktivita 4 a 5) se pak věnuje práci s plakátem z přílohy 1 a vyhodnocení a reflexi jídelníčků.

1. Hovězí a jeho vliv na klima (5 min)

Žáci společně zhlédnou video o tom, proč má produkce hovězího masa největší dopad na změny klimatu (odkaz na video je v seznamu zdrojů níže nebo jej lze načíst přes QR kód v příloze 1 – „Podívej se na animovaný spot o vlivu hovězího na klima”). Video má 4 min 30 s.

Mezitím, co se žáci dívají na video, si připravte 3 otázky, které po skončení videa žákům ukážete (na tabuli, projektoru apod.):

  1. Jaké jsou dva hlavní důvody, proč má produkce hovězího masa největší vliv na změny klimatu?
  2. Vyjmenujte všechny faktory, které mají při produkci potravin dopad na změny klimatu.
  3. Jaká jsou ve videu navrhovaná řešení?

2. Reflexe videa (10 min)

Žáci se rozdělí do skupin. Vyzvěte je, aby společně odpověděli na uvedené 3 otázky. Poté, co si žáci na otázky v jednotlivých skupinách odpoví, může proběhnout krátká diskuse v rámci celé třídy, která shrnuje a ujasňuje téma. Společně zformulujte konkrétní závěry, které z předložených informací vyplývají.

Např. „V rámci ochrany klimatu je lepší jíst brambory z Nového Zélandu než hovězí z české farmy.”; „Produkce krav a jiných živočichů je pro klima zatěžující zejména v tom, že během trávení potravy uvolňují velké množství metanu, a dále také tím, že během přeměny krajiny na pastviny či pole, kde se pěstuje krmivo pro dobytek, se do vzduchu uvolňuje velké množství CO2 .”; „Pokud chceme prospět klimatu, tak pojďme jíst méně masa a mléčných výrobků.” apod.

Rychlé odpovědi na uvedené otázky:

  1. Velká produkce metanu při chovu krav a velké uvolňování CO2 do atmosféry při úpravě krajiny pro pěstování krmiva pro dobytek nebo jeho pasení.
  2. Distribuce jídla, krmení pro zvířata, chov krav, úprava zemědělské půdy.
  3. Změnit svůj jídelníček směrem k většímu podílu rostlinné stravy.

3. Můj týdenní jídelníček – zadání (10 min)

Poté vyzvěte žáky k experimentu – pozorování svého jídelníčku v průběhu 1 týdne. K zadání úkolu je potřeba přistupovat citlivě, jídlo může být pro dospívající velmi osobním tématem. Cílem není porovnávat, kdo jí „špatně” a kdo „dobře”, nebo kdo jí moc či málo, nebo kdo si co kupuje, ale podívat se na jídelníček z hlediska dopadu na klima. Cílem je, aby žáci sami pracovali se svým jídelníčkem a přemýšleli, co by v něm mohli upravit, aby měl nižší uhlíkovou stopu, tudíž menší dopad na klima.

Pomocníkem žákům bude tabulka z přílohy 2 (ta prázdná). Jejich úkolem bude si zatím pouze zapisovat své jídlo během dne. Ideálně si mohou dát tabulku doma na ledničku, aby ji měli stále na očích.
Roztřídění jídel do kategorií a vyhodnocení tabulky provedete po týdnu všichni společně, protože k tomu zajisté budou mnohé dotazy.

4. Společné vyhodnocení jídelníčku a diskuse (30 min)

Po týdnu žáci nejprve vyhodnotí, jaký vliv má jejich jídelníček na změny klimatu. Vyhodnocení bude probíhat s využitím grafu z plakátu (příloha 1).

Rozdělte jednotlivé potraviny do tří kategorií, konkrétně na:
A) klima velmi zatěžující: hovězí maso, jehněčí a skopové maso, sýr;
B) klima středně zatěžující: vepřové maso, drůbeží maso, ryby, vejce, rýže, mléko, jogurt atd.;
C) klima málo zatěžující: luštěniny, obilniny (pečivo, vločky, müsli), rajčata, banány, brambory, jablka a další ovoce a zelenina.

Na základě součtu jídel spadajících do určité kategorie (A, B, či C) pak žáci mohou spočítat kolik potravy z jejich jídelníčku procentuálně zahrnují jednotlivé kategorie potravin.

Při třídění jídel do kategorií mohou vznikat jisté pochybnosti, co kam patří, proto je součástí přílohy 2 i vyplněná vzorová tabulka. Zde můžete vidět, jak třídění jídel do kategorií probíhalo. Většina jídel se totiž skládá z více částí, proto jsme např. rozdělili párek v rohlíku a počítáme jej jako dvě jídla, stejně tak hovězí s rýží jsou také dvě jídla, protože každá část spadá do jiné kategorie.

Zdůrazněte, že dělení do kategorií je spíše orientační, někde to opravdu nejde přesně – typicky například pizza, kde jsou obilniny (mouka), zelenina (rajčata), ale i hodně sýru a možná i salám, mořské plody nebo ryby, podle toho, jakou zrovna máte rádi.

Žáci také mohou namítnout, že roli hraje přece to, kolik dané potraviny sníme (malá/velká porce), anebo to, kolik gramů (masa, vajec, sýra, mléka…) je v dané porci. Ano, zajisté v tomto mají pravdu, ale pro účely tohoto cvičení jsme se snažili pozorování týdenního jídelníčku maximálně zjednodušit.

Důležitější než přesná procenta za kategorie A, B či C, je uvědomit si, že pokud chci já osobně mít menší dopad na klima, tak mohu místo některých jídel (či jejich části) preferovat jiná (ta z kategorie C), která mají třeba 20x nebo 10x menší dopad na klima.

Žáci pak mohou vymyslet, jak by se dal jejich jídelníček změnit, aby byl pro ně stále chutný (a zdravý!), ale neměl tak velkou uhlíkovou stopu. Každý může pracovat se svým jídelníčkem a kdo chce, může nakonec říci, jaké změny by v něm rád udělal. Např. místo vajíčkové pomazánky zkusím luštěninovou, místo hovězího vývaru si dám zeleninovou polévku, vyzkouším rostlinné mléko místo kravského, zavedu minimálně 3 bezmasé dny týdně atd.

5. Reflexe – pošlu to dál (15 min)

Závěrem mohou žáci celé téma kreativně ztvárnit, např. vytvořit komiks nebo vymyslet memes na téma „Jídlem za lepší klima”. Stačí, když si k tomu vyberou jednu myšlenku či zajímavou informaci, kterou se při práci dozvěděli. Vzniklé výtvory si pak můžete vystavit ve třídě.

Tipy pro další práci, Infobox a Zdroje naleznete v příloze.

Autoři lekceVzdělávací centrum TEREZA

Přílohy:

pdf
Lekce_Uprav_si_svuj_jidelnicek.pdf
pdf
Priloha_1_Plakat-1.pdf
pdf
Priloha_2_Muj_tydenni_jidelnicek.pdf

Soubory z lekce ke stažení

Vyzkoušejte také

Jídlem za lepší klima

Během lekce se žáci prostřednictvím plakátu s infografikou seznámí s tím, jaký vliv mají potraviny z našeho jídelníčku na klima. Dále pak vyjmenují […]

Více informací

Foto: Vzdělávací centrum TEREZA

Náš vztah k půdě

Učme se pečovat o naši půdu! Stejně jako naše kůže pociťuje vánek, zimu, sucho, tak i půda citlivě reaguje na každý vnější […]

Více informací

I drobnost se počítá

Každý z nás ovlivňuje klima, a proto ho i každý z nás může pomoci chránit. Která opatření se dělají snadno? A jak jsou vlastně efektivní? […]

Více informací

Zdroj: Adobe Stock

Napište nám zpětnou vazbu a přispějte ke zlepšení našich výukových materiálů

Dejte nám vědět, jak se vám podle našich podkladů učilo a jak na téma žáci reagovali. Stejně tak se rádi dozvíme, pokud jste odhalili nějakou nesrovnalost, chybu nebo máte nápad, jak lekci obměnit. Pomůžete nám materiály nejen zlepšovat, ale také zpracovávat nové. Děkujeme!

Web tvoří: