Vzdělávací cíle:
Žák:
- popíše, jak jsou arktické druhy živočichů propojeny v potravní síti,
- vysvětlí, co je potravní síť a jaké další vzájemné vztahy mezi živočichy mohou být,
- vybere dopady klimatické změny na konkrétní arktické živočichy,
- vyjmenuje a vybere, co může dělat, aby zmírnil dopady klimatické změny na živočichy u nás a nepřímo i v dalších částech světa.
Pomůcky:
- psací potřeby, vytištěné pracovní listy, vytištěné přílohy č. 1–5, nastříhané provázky (cca 1,5 m dlouhé, počet dle počtu žáků a vytvořených skupin), lepicí hmota/guma, globus či mapa světa.
Postup:
1. vyučovací hodina (45 minut)
1. Evokace (10 minut)
Přečteme žákům příběh o Arktidě.
„Podle Inuitské tradice na počátku světa nebylo nic než voda. Najednou se z nebe snesly kameny a skály. Vznikla pevnina! Byla jen tma a lidé a zvířata žili společně jako jeden druh. Zvířata a lidé na sebe navzájem brali podoby a tvary. Vznikla slova, a protože tato slova nebyla nikdy předtím použita, obsahovala velmi mocnou magii. Kdykoli někdo použil slova, děly se zvláštní věci. Například když se liška Tiriganiaq setkala s polárním zajícem Ukaliqem, liška řekla: ,Tma, tma,‘ protože chtěla lidským bytostem ukrást maso. Ukaliq odpověděl: ,Světlo, světlo,‘ protože chtěl najít potravu v trávě. Tak se stalo, že ve dne je světlo a v noci tma. Mnoho dalších věcí vzniklo díky magické moci slov.”
Zdroj: Archived – Inuit Stories of Long ago – Voices of Inuit – Our Voices, our Stories: – Library and Archives Canada. [online]
Po přečtení textu se žáků zeptáme: „Do jaké části světa si myslíte, že se dnes podíváme?“ Žáci říkají své nápady.
Sdělíme žákům, že v lekci se budeme věnovat živočichům v Arktidě, kterou si nejprve společně s žáky vymezíme (oblast severně od severního polárního kruhu, názorně ukážeme na globusu či mapě) a stručně popíšeme:
„Oblast je z velké části tvořena Severním ledovým oceánem pokrytým mořským ledem, který každoročně částečně rozmrzá a tvoří volně plovoucí kry. Z pevniny do Arktidy zasahuje severní část Ruska, Kanady, USA a skandinávských zemí. Arktida je jedním z nejkrásnějších míst na Zemi. Obrovské plochy ledového příkrovu pokrývají hluboký oceán a tvoří největší a nejméně členitou obydlenou oblast planety. Arktidu tvoří nejen zasněžený terén, který lidé očekávají. Její rozmanitá a často dramatická krajina zahrnuje mořský led, pobřežní mokřady, horskou tundru, ledovce, hory, široké řeky i samotné moře.”
Rozdáme žákům „šmíráky“ (jakýkoliv papír – může být i z jedné strany popsaný). Napíšeme na tabuli otázku: „Jaké znáš živočichy žijící v arktických oblastech?“ Žákům dáme dvě minuty, aby napsali co nejvíce živočichů, kteří v této oblasti žijí. Během toho času rozvěsíme po třídě texty potřebné v další části lekce, viz příloha č. 1. Poté společně sdílíme odpovědi, můžeme psát na tabuli, žáci si mohou dopisovat do svých poznámek.
2. Uvědomění (25 minut)
Potravní síť, vzájemná propojenost (5 minut)
Zeptáme se žáků, zda znají nebo dokážou odhadnout, co se skrývá pod pojmem „potravní síť“.
Vysvětlíme, že potravní síť je v podstatě propojená síť znázorňující vzájemné vztahy mezi živočichy, zejména jak si živočichové (včetně lidí) navzájem poskytují potravu. Velmi zjednodušeně. Vše začíná u slunce, které dává energii rostlinám. Ty zase poskytují potravu býložravcům či všežravcům a ti predátorům. Zdůrazníme pojem vzájemná závislost, který lze definovat jako závislost všech živých organismů na sobě navzájem.
Uvedeme konkrétní příklad potravní sítě z Arktidy:
„V mořském ledu žijí řasy, kterými se živí mikroorganismy, ty poskytují potravu rybám, rybami se živí tuleni. A tuleni jsou potravou pro lední medvědy. Více než dvě třetiny energie, která je uložena v těle ledního medvěda, pochází z mořských řas, které rostou v mořském ledu! Stejně jako půda a rostliny tvoří základ potravního řetězce lesa nebo louky, tvoří mořský led a řasy základ potravního řetězce mořského ledu a podporují lední medvědy na jeho vrcholu.“
Žáky rozdělíme do skupin (ideálně po třech či čtyřech tak, aby vzniklo celkem 7 skupin). Každá skupina si vylosuje zvíře, které následně dostane na obrázku (příloha č. 2). Mezi texty vyvěšenými
po třídě (příloha č. 1) najde text týkající se příslušného zvířete, který si vezme s sebou pro práci ve skupině. Na práci ve skupině mají žáci 10 minut.
TIP: Jednotlivé texty z přílohy č. 1 můžeme předem označit barevnou značkou či číslem a losování poté založit na tom, že si žáci losují např. barevné papírky, případně sirky či čísla odpovídající jednotlivým textům. V případě, že zvolíme barevné papírky, lze je na konci lekce využít k reflexi a žáci si na ně mohou napsat, co se o svém arktickém zvířeti dozvěděli nového, a tyto papírky poté vyvěsit ve třídě. Další možností je si zvíře vylosovat přímo z daných obrázků, viz příloha č. 2.
Vyzveme žáky ve skupinách, aby si rozdělili následující role, s tím, že každý musí mít alespoň jednu roli.
- čtenář (zodpovědný za přečtení textu),
- zapisovatel informací/zadání,
- řečník/popisovatel (při stání v kruhu to bude on, kdo zvíře krátce představí),
- nosič/držitel zvířete (při státní v kruhu to bude on, kdo na sobě bude mít pověšený obrázek daného zvířete a bude držet provázky),
- hledač vztahů (při práci v kruhu bude předávat provázky zvířatům, která jsou ve vztahu s „jeho“ zvířetem).
Role lze sdružovat podle počtu žáků ve skupinách, všechny role by však měly být rozdány.
TIP: Zadání k práci je vhodné promítnout na dataprojektoru, nebo napsat na tabuli.
Každá skupina vybere ze svého textu podstatné informace k nárokům svého zvířete na prostředí (domov), stravu a vztahy k dalším zvířatům z Arktidy. Po dokončení práce má „nosič/držitel zvířete“ v ruce obrázek se zvířetem (z přílohy č. 2), o kterém skupina získávala informace.
TIP: Při práci s textem se osvědčilo rozdat také provázky a motivovat tak žáky k přípravě na další část hodiny.
- V dalších 10 minutách se žáci shromáždí do kruhu a na úvod „řečník“ každé skupiny představí své zvíře, tedy nejdůležitější informace o jeho obydlí, potravě atd.
- Poté žákům (hledačům vztahů) z každé skupiny předáme dva či tři nastříhané provázky a vyzveme je, ať druhý konec provázku předají spolužákům (držitelům zvířat z ostatních skupin), na jejichž zvířeti je jejich zvíře nějakým způsobem závislé či s kterým spolupracuje atd. Žáci mohou provázky předávat postupně jeden po druhém a ke každé takto označené vazbě sdělit, o co konkrétně se jedná a proč je pro jejich zvíře důležitá.
- Když jsou všechny provázky využité, navážeme krátkou reflexí.
Reflexe (10 minut)
Vyzveme žáky, aby každý nakreslil síť vztahů zvoleného živočicha (ideálně jiného, než ke kterému zpracovávali text ve skupině) s ostatními živočichy a všemi faktory prostředí Arktidy, na které si vzpomenou (např. mořský led, sníh).
Poznámka: Pro navázání další hodiny můžeme tyto vztahy (potravní síť) mezi jednotlivými zvířaty nakreslit na papír A5. Nákresy těchto vztahů pak využijeme k připomenutí informací na začátku další hodiny. Pokud pokračujeme plynule hned další hodinou, není to nutné.
Doplníme, že v Arktidě žije více než 21 000 druhů živočichů, rostlin a hub a všechny jsou jeden s druhým provázané. Vyzveme žáky, aby si představili, jak by jejich síť z provázků asi vypadala, kdyby se k ní přidaly ještě další druhy zvířat (a rostlin), které v Arktidě žijí.
Na závěr se zeptáme žáků: „Co může tyto vztahy narušit? Co se stane, pokud se nějaká vazba (spojení provázků) přeruší?“ Necháme žáky napsat odpovědi na „šmíráky“. Mohou pracovat jednotlivě nebo v daných skupinách. (Pozn.: Šmíráky můžeme opět využít na začátku další hodiny.)
2. vyučovací hodina (45 minut)
Evokace (5 minut)
V minulé hodině jsme se bavili o arktických zvířatech a jejich vzájemném propojení. Zkusíme si je společně znovu ukázat.
Poznámka: Zopakujeme pouze tehdy, pokud realizujeme hodinu např. o týden později.
Zmíníme, že v posledních desetiletích se však projevuje klimatická změna, v polárních oblastech více než jinde na Zemi. Zeptáme se žáků: „S jakými problémy se mohou kvůli klimatické změně arktičtí živočichové potýkat?“ Žáci sdělují své nápady, které sepisujeme na tabuli.
Uvědomění (25 minut) – dopady klimatické změny
Každé skupině rozdáme kartičky s jednotlivými dopady klimatické změny (viz příloha č. 3) a vyzveme žáky, aby každý dopad přiřadili k jednomu konkrétnímu zvířeti (medvěd lední, liška polární, sob, treska, tuleň, berneška). Poté každá skupina postupně přečte jeden dopad klimatické změny a zvíře, které k němu přiřadila. Postupně se prostřídají všechny skupiny – řešení dopadů viz příloha č. 3a.
Vyzveme žáky, aby přemýšleli, jak dopady klimatické změny na jejich zvíře ovlivní život a vztahy s ostatními. Tyto dopady mohou názorně ukázat na provázcích, např. jejich povolením, odstraněním. Můžeme je také dopsat na tabuli k již sepsaným problémům. Navážeme faktem, že i když se Arktida zdá daleko, všechen život na Zemi je provázaný, a tak i my můžeme ovlivnit, jak se žije zvířatům v Arktidě. Zamyslíme se teď nad tím, co můžeme my sami udělat pro zmírnění klimatické změny.
Rozdělíme žáky do skupin po čtyřech. Každá skupina dostane lístečky s příklady, jak lze zmírnit dopady klimatické změny (příloha č. 4). Z těchto lístečků vyberou ty, které mohou dodržovat ve svém životě oni sami. Poté projdeme se skupinami jejich výběr. Všechny vybrané příklady sepíšeme na tabuli. Poté si žáci vyberou min. 1 a max. 3 z nich, které by chtěli sami dodržovat. Rozdáme žákům tabulku s přínosy jednotlivých výzev (příloha č. 5), kde si mohou přečíst, co oni sami danou výzvou získají.
Reflexe (15 minut)
Uzavřeme lekci diskuzí s celou třídou. Můžeme pokládat např. otázky:
- Co pro vás dnes bylo nového?
- Co vás překvapilo?
- Můžeme svým chováním ovlivnit život v jiných regionech/částech/oblastech světa? Jak?
Poznámka: Můžeme žákům ukázat konkrétní příklady jednání, které může vést k zmírnění dopadů klimatické změny – viz sborník příkladů dobré praxe „Jak na žákovské kampaně? S odvahou.“
TIP: S žáky je možné vyhlásit 30denní výzvu, která spočívá v tom, že každý bude během těchto 30 dnů zaznamenávat do tabulky pomocí značek plnění své výzvy. Pak společně s žáky můžeme vyhodnotit, jak se jim plnění výzvy dařilo a s jakými překážkami se potýkali.
Podle počtu žáků ve třídě vytiskneme a rozvěsíme příslušný počet sad textů, aby všichni mohli číst a netvořily se fronty.
Další příklady našeho chování, které může ovlivnit život zvířat na Arktidě:
- Treska je ohrožená nadměrným rybolovem. Možná je treska moc dobrá k večeři, ale víc, než my si ji užije tuleň, který pak poskytne potravu lednímu medvědovi nebo polární lišce. Tím, že snížíme spotřebu tresek, pomůžeme hned třem druhům arktických zvířat!
- Berneška – menší populace u nás dokonce zimují. Můžeme se dobře starat o naši krajinu.
TIP: Pro prohloubení učiva o životě v Arktidě můžeme lekci doplnit o informace o evolučních adaptacích na arktické klima.
Vysvětlíme pojem adaptace – přizpůsobení podmínkám prostředí a zmíníme, že živočichové se adaptovali po velmi dlouhou dobu – minimálně desítky tisíc let. Můžeme přidat příklad (třeba naše liška obecná a liška polární se vyvinuly ze stejného předka, ale protože každá žila v jiných podmínkách, postupně se u nich vyvinuly vlastnosti, které jim pomáhají přežít v jejich prostředí.
Po třídě vyvěsíme rozstříhané texty z přílohy č. 7. Žáci pracují ve dvojicích, aby mohli diskutovat otázky k adaptacím. Každý žák si však zapisuje do svého pracovního listu (příloha č. 6). Žáci chodí po třídě a jeden z dvojice přečte otázku, druhý na ni zkusí odpovědět. Poté najdou text–odpověď, přečtou si jej a do tabulky zapíší konkrétní adaptaci a příklady živočichů. Žáci se vrátí na místa, s celou třídou projdeme jednotlivé příklady adaptace, zodpovíme případné dotazy.
Rozšiřující informace: Lekce zaměřená na adaptace od National Geographic v angličtině: https://www.nationalgeographic.org/activity/arctic-adaptations/.
Metodickou podporu, doplňující informace a zdroje naleznete v popisu lekce a v přílohách v PDF.
Autorky: Petra Albrechtová, Pavla Šlinzová, ARPOK
Přílohy:
Soubory z lekce ke stažení
Vyzkoušejte také
Strom příčin a důsledků
Některé signály klimatické změny vidíme okolo sebe, o jiných slyšíme stále častěji z médií. V této lekci poskládáme jednotlivé střípky dohromady a ukážeme si, […]
Tání permafrostu na Sibiři: konec či nový začátek?
Jaké dopady na planetu Zemi, život lidí a dalších organismů má tání permafrostu? V této lekci se zaměříte na příčiny a důsledky tání […]
Jak klimatická změna ovlivňuje oceány?
Co všechno se děje s oceány kvůli vypouštění CO2 do atmosféry a následnému růstu teploty vzduchu? Zjistíte to pomocí pokusů zaměřených na […]
